Městský okruh na pobřeží Tichého oceánu tradičně láká do ochozů nejvíce diváků ze všech městských tratí.

Vůbec první závod uspořádala na okraji Los Angeles Formule 5000, a to v roce 1975. Hned po půl roce už diváci chodili v Long Beach na formuli 1. Závody byly nápadem bývalého majitele cestovky Chrise Pooka. Když zájem o F1 klesal, zariskoval a v roce 1984 ji nahradil závody amerického šampionátu CART.

 

 

Současný okruh, který IndyCar využívá od roku 2000, měří přes tři kilometry a na piloty čeká 11 zatáček. Trať se na začátku vine kolem fontány, jednoho ze symbolů Long Beach. Charakteristickou je i vlásenka při nájezdu na cílovou rovinku, bulvár Shoreline Drive. Na jejím konci je jedno z nejlepších míst k předjíždění. Na málokteré trati se tak ukazuje, jak vyrovnaná IndyCar je.

 

 

Je to jeden z nejlepších závodů v kalendáři, jeden z nejstarších a nejlépe navštěvovaných. Je to vrchol sezony.

 

Od sloučení s Champ Cars dokázal jen jeden pilot zvítězit v Long Beach dvakrát – Mike Conway (Dvě vítězství má i Power, ale závod v roce 2008 se jel ještě s vozy Champ Cars a piloti IndyCar v něm nestartovali). Klíčovou bývá v Long Beach strategie. Pole se tradičně dělí na ty, kteří zastaví během závodu třikrát a na ty, kteří k mechanikům zamíří jen dvakrát. V roce 2017 stačily Hinchcliffeovi jen dva pit stopy. K těm většinou nedostal příležitost tým Andretti Autosport. Stáj přišla během závodu o všechny čtyři piloty vinou technické závady.

 

Délka okruhu: 1,968 míle, 11 zatáček
Délka závodu: 85 kol, 167 mil
První závod: 1975

Rekord okruhu: Hélio Castroneves (Team Penske) – 1:06,2254 v roce 2017